Tichá pošta

Čtyři povídky Jiřího Stránského jsou silnou výpovědí o touze pomoci druhému, morální odpovědnosti, statečnosti i zradě. Zcela pohltí a dojme již úvodní Tichá pošta, v níž v zasněžených Krkonoších na sklonku války děti z různých vesnic pomáhají zraněnému francouzskému letci. Ve dnech, kdy cesty, vesnice i lesy jsou plné německých vojáků, přepraví na saních zraněného Francouze až na frontu. V dokonalém utajení, v imaginární síti ilegální organizace, kterou bezděky vytvořily. V povídce se zmiňuje i soužití Čechů a Němců v Sudetech na sklonku války, neschematicky, nenásilně, li